Poděkování čtenářům
30.09.2009 14:49
Rád bych tímto poděkoval všem svým váženým a milým čtenářům za nepřeberné množství laskavých, lidsky hřejivých a povzbudivých dopisů a zpráv vztahujících se k mé literární tvorbě.
Rád bych je ujistil, že ty nejkrásnější dopisy si tisknu na své barevné inkoustové tiskárně, která tiskne opravdu moc pěkně, i s obrázky které mi posíláte. Pokud najdu nějaký dopis bez obrázku a chci si ho vytisknout, pak mám v počítači takové hezké obrázkové šablonky, které si tématicky přiřadím, aby nejlépe odpovídaly obsahu dopisu. Když si takový pěkný dopis vytisknu, a věřte že je to velmi vkusné, nejlépe na formát A4, větší mi ta potvůrka tiskárna ne a ne vytisknout, i když tam do ní dám třeba větší papírek (to ona se potom zasekne a já mám o další zábavu postaráno třeba i na několik dní)...
Ale když už ho vytisknu, a že si tisknu skoro každý dopis, protože mě opravdu moc chválíte a je škoda mít takovou nádheru schovanou v té bedýnce pod stolem, pak mu musím najít nějaké vhodné místo. Poslední dobou už je to opravdu těžké, protože mám skoro celý dům polepený těmi dopisy a přelepovat nějaký dopis tím novějším, no to by mne hanba fackovala, jak se říká. To bych tomu hodnému človíčkovi, který mě pochválil dřív přece nemohl udělat.
A ty opravdu nejmilejší si lepím, považte, na monitor. Má to sice jednu nevýhodu, nevidím co píši a tak mi vydávání mých literárních skvostů trvá déle, protože zase musím hledat odpovídající místo, abych ten dopis z toho čestného místa na monitoru nějak neupozadil a on mi třeba na oplátku nevybledl nebo tak něco. No prostě není to jednoduché být literárně činný a hlavně tak populární což u tak vynikajícího autora jako jsem není nic překvapující, že.
Samozřejmě, že se najdou i nějací kverulanti, kteří mají vcelku nepodstatné, až hnidopišské poznámky, které má křehká mysl a citlivé srdce literáta přetěžce nese. Ale nebojte se. Já se nenechám zastrašit a budu psát i přes tyto nepřejícníky a ujišťuji vás, že jejich jedovatou slinou poplivané dopisy v koši skončí!
Také bych vás, se skromností sobě vlastní, rád informoval, ba co více pochválil. Vždyť jsem, samozřejmě s pomocí vás, mých věrných čtenářů, dramaticky poskočil na škále rídrmetru. Ve zkráceném českém překladu to znamená, že jsem se na stupnici Měřiče popularity daného literárního autora vyjádřené celosvětovou, kontinentální, státní, regionální, okresní i místní oblibou a čtenářskou celosvětovou, kontinentální, státní, regionální, okresní i místní základnou daného literárního autora organizace WIRMF (to už nebudu vysvětlovat, znalost této organizace je základní výbavou každého školáka prvního stupně třeba i v Burundi) vyhoupl na 2. (slovy druhou) příčku.
Rád bych je ujistil, že ty nejkrásnější dopisy si tisknu na své barevné inkoustové tiskárně, která tiskne opravdu moc pěkně, i s obrázky které mi posíláte. Pokud najdu nějaký dopis bez obrázku a chci si ho vytisknout, pak mám v počítači takové hezké obrázkové šablonky, které si tématicky přiřadím, aby nejlépe odpovídaly obsahu dopisu. Když si takový pěkný dopis vytisknu, a věřte že je to velmi vkusné, nejlépe na formát A4, větší mi ta potvůrka tiskárna ne a ne vytisknout, i když tam do ní dám třeba větší papírek (to ona se potom zasekne a já mám o další zábavu postaráno třeba i na několik dní)...
Ale když už ho vytisknu, a že si tisknu skoro každý dopis, protože mě opravdu moc chválíte a je škoda mít takovou nádheru schovanou v té bedýnce pod stolem, pak mu musím najít nějaké vhodné místo. Poslední dobou už je to opravdu těžké, protože mám skoro celý dům polepený těmi dopisy a přelepovat nějaký dopis tím novějším, no to by mne hanba fackovala, jak se říká. To bych tomu hodnému človíčkovi, který mě pochválil dřív přece nemohl udělat.
A ty opravdu nejmilejší si lepím, považte, na monitor. Má to sice jednu nevýhodu, nevidím co píši a tak mi vydávání mých literárních skvostů trvá déle, protože zase musím hledat odpovídající místo, abych ten dopis z toho čestného místa na monitoru nějak neupozadil a on mi třeba na oplátku nevybledl nebo tak něco. No prostě není to jednoduché být literárně činný a hlavně tak populární což u tak vynikajícího autora jako jsem není nic překvapující, že.
Samozřejmě, že se najdou i nějací kverulanti, kteří mají vcelku nepodstatné, až hnidopišské poznámky, které má křehká mysl a citlivé srdce literáta přetěžce nese. Ale nebojte se. Já se nenechám zastrašit a budu psát i přes tyto nepřejícníky a ujišťuji vás, že jejich jedovatou slinou poplivané dopisy v koši skončí!
Také bych vás, se skromností sobě vlastní, rád informoval, ba co více pochválil. Vždyť jsem, samozřejmě s pomocí vás, mých věrných čtenářů, dramaticky poskočil na škále rídrmetru. Ve zkráceném českém překladu to znamená, že jsem se na stupnici Měřiče popularity daného literárního autora vyjádřené celosvětovou, kontinentální, státní, regionální, okresní i místní oblibou a čtenářskou celosvětovou, kontinentální, státní, regionální, okresní i místní základnou daného literárního autora organizace WIRMF (to už nebudu vysvětlovat, znalost této organizace je základní výbavou každého školáka prvního stupně třeba i v Burundi) vyhoupl na 2. (slovy druhou) příčku.
Moji milí čtenář, můžeme slavit, protože jak jsem psal výše, 2. příčka na rídrmetru znamená, že mi Wilík Smith s Majklem Wjůvegem mávají z převeliké dálky a Daníka Brawnů jsem předjel jak Orient Expres Pindulíno ve stanici. Druhé místo, je vlastně totožné s tím prvním, protože na něm s neochvějnou jistotou sedí, a za žádnou cenu se ho nehodlají vzdát, dva takyvelikáni. Toho prvního znáte, ten je od nás. Lojza Jirásků z Hronova, ten napsal opravdu tlusté bichle, a když měl den, tak to napsal třeba do sedmi dílů, protože kdyby to napsal do jedný knížky a někdo by si to chtěl přečíst třeba před spaním, tak by tu knihu musel nad sebe pověsit na kladku a uznejte sami, věřili byste těm konopným lankům, která dřív používali? No a ten druhej? Bůh ví kdo a Bůh ví odkud. Oni o tom už mluvili ti klucí ze Sklepa, jako že se ani neumí podepsat, a že je tam figur víc než u Jiráska a další oprávněné námitky. Ale co naděláte. Lidi to holt táhne. Takový to tajemno a spletitý osudy.
Já si ale myslím, že jsme spolu vytvořili ten správný wunderteam, a každýmu je jasný, že 2. místo na rídrmetru je vlastně nejlepší. A protože já budu psát, když tedy uvidím na ten monitor, a vy mě budete chválit ještě víc než doteď, tak to nemůže být nikdy horší.
A teď vám prozradím, co jsem ještě nikomu neřekl. Trochu mě štve, spíš docela dost, že všem těm jmenovaným z rídrmetru (ať jsou za mnou nebo rádoby přede mnou), už nějaký producent z tý pražský skály a dokonce i z toho kalifornského holého dřeva, skočil na to jejich v uvozovkách umění a natočil jim biják. To bych taky chtěl. Moc. Já si myslím, že to moje umění, by si zasloužilo, aby se toho ujal nějaký pořádný scénárista. Je v něm přece všechno podle těch hvězdiček z TV magazínů (art, tedy umění zcela jistě, akce aby ne, vtip no jéje, toho tam je, láska ke sportu určitě) a určitě tam jsou i nějaké skryté hvězdičky na které ti chytráci ani nepřišli. Takže kdyby někdo z vás věděl, jak to dostat na filmový pás, určitě se domluvíme.
Ještě jednou vám děkuji, děkuji vám šestkrát a loučím se literárním pozdravem.
Písmu zdar!
Já si ale myslím, že jsme spolu vytvořili ten správný wunderteam, a každýmu je jasný, že 2. místo na rídrmetru je vlastně nejlepší. A protože já budu psát, když tedy uvidím na ten monitor, a vy mě budete chválit ještě víc než doteď, tak to nemůže být nikdy horší.
A teď vám prozradím, co jsem ještě nikomu neřekl. Trochu mě štve, spíš docela dost, že všem těm jmenovaným z rídrmetru (ať jsou za mnou nebo rádoby přede mnou), už nějaký producent z tý pražský skály a dokonce i z toho kalifornského holého dřeva, skočil na to jejich v uvozovkách umění a natočil jim biják. To bych taky chtěl. Moc. Já si myslím, že to moje umění, by si zasloužilo, aby se toho ujal nějaký pořádný scénárista. Je v něm přece všechno podle těch hvězdiček z TV magazínů (art, tedy umění zcela jistě, akce aby ne, vtip no jéje, toho tam je, láska ke sportu určitě) a určitě tam jsou i nějaké skryté hvězdičky na které ti chytráci ani nepřišli. Takže kdyby někdo z vás věděl, jak to dostat na filmový pás, určitě se domluvíme.
Ještě jednou vám děkuji, děkuji vám šestkrát a loučím se literárním pozdravem.
Písmu zdar!
———
Zpět